Čeho jsou schopné nejmodernější vojenské stíhačky?

Vývoj techniky pokračuje mílovými kroky, a to i co se týče techniky letecké. Co umí současný nejmodernější stíhací letoun? Těžko určit jeden nejmodernější, proto se společně podíváme na zoubek rovnou třem moderním vojenským stíhačkám a řekneme si, čeho jsou schopné.

Pozemní útoky, průzkumy, vzdušné obranné mise. Tohle všechno musí stíhací letouny zvládat. Jsou vybaveny moderními systémy, motory zajišťujícími vysokou rychlost i umělou inteligencí.

Víceúčelová F-35

Začněme působivými čísly. F-35 Lightning II zvládá rychlost 2000 km/h. Radar dokáže najít cíl vzdálený až 160 km během pouhých 9 sekund. Disponuje kanonem ráže 25 mm. A stojí téměř 2 miliardy korun. I česká armáda měla v plánu svou zastarávající techniku nahradit právě americkými F-35. Jednání ale drhnou a zatím není jisté, jak věc dopadne.

Za vývojem F-35 stojí společnost Lockheed Martin, vyvíjí ho již od roku 1996, ovšem v rámci programu JSF od amerického ministerstva obrany. Konkurenční letoun vyvíjel Boeing, ale moc dobře to s ním nedopadlo, na zkušebním letu vyhrál Lockeed Martin. Bodoval například spolehlivostí svého prototypu v extrémních podmínkách a skvělou ovladatelností i během přistávacího manévru na letadlové lodi.

Dnes se letoun vyrábí rovnou ve třech verzích. F-35A má konvenční vzlet i přistání, F-35B nabízí krátký vzlet a svislé přistání, F-35C je zamýšlen právě pro operace z letadlových lodí. Osazen je motor F135 od Pratt & Whitney, v kokpitu byste našli moderní dotykový panel, pilot má také displej přímo v přilbě, na nějž mu chodí nejdůležitější informace. Letoun lze ovládat i řečovými pokyny. Radar je schopný zaměřovat pozemní i vzdušné cíle, za zmínku nepochybně stojí technologie stealth – technologie, která zajišťuje, aby bylo velmi složité letoun identifikovat a zjistit jeho polohu pomocí radarů či infračervených prostředků.

„Náš“ Saab JAS-39 Gripen

Tak právě tyto stíhačky má česká armáda ve vlastnictví aktuálně. Disponuje konkrétně čtrnácti kusy, v roce 2027 by mělo dojít k obměně, a ještě není jisté, zda si zachováme švédské Gripeny, nebo sáheneme po amerických F-35.

Jas-39 Gripen se vyvíjí již od roku 1981, stojí za ní švédský Saab, ale i Volvo Aero Corporation, Ericsson a FFV Aerotech. Dostupný je opět v několika verzích. JAS-39A je jednomístná verze, která už se dnes nepoužívá. JAS-39B má dva kokpity, později se musel podřídit standardům NATO a dnes se vyskytuje pod značením JAS-39D. Modely JAS-39E (jednomístný) a JAS-39F (dvoumístný) mají vybavení pro síťové útoky, elektronický boj a informační válku. Na vývoji se kromě švédské vlády podílela i vláda brazilská.

Označení Gripen vzniklo původně jako lidové. Vymysleli ho lidé, již měli možnost letoun v začátcích vidět. Už se ale zachovalo.

Milovaný F-22 Raptor

F-22 Raptor neboli Dravec je podle řady lidí nejvyspělejší stíhačkou současnosti. Vyvíjí se od 80. let minulého století na přání amerického letectva. To si přálo obtížnou zjistitelnost, nadzvukovou rychlost bez přídavného spalování, vysokou obratnost, dolet 1200 až 1500 km a možnost vzlétnout na dráhách o délce 600 m. Tohle nejlépe splňoval právě F-22 Raptor, společný projekt Lockheed Martin a Boeing. Ve službách americké armády je od roku 2005. Dnes se sice soustředí spíše na vývoj zmiňovaného F-35, ale Raptor je špičkou.

Zvládá rychlost až 2414 km/h, je vybaven 20m kulometem M61A2 a může nést i naváděné bomby a rakety. V kokpitu byste našli šest barevných displejů a průhledový displej s informacemi o cílech v okolí a zbraních. Radar typu AESA zvládá detekovat cíle o velikosti 1 m² do vzdálenosti 241 km. Ve flotile amerického letectva je stále k dispozici ještě více než stovka Dravců a patrně se nějakou dobu stále budou využívat.